{mosimage}Rostlinný olej jako palivo má i v blízké budoucnosti naprostou převahu nad vodíkem (palivovými články). Rostlinný olej je energie slunce uložená v nejvyšší hustotě, je to v podstatě geniální hříčka přírody, spouštěcí zařízení pro semeno i při nejnevhodnějších okolních podmínkách, optimalizovaná evolucí během miliardy let. Technologie využití rostlinného oleje je 15x energeticky efektivnější než technologie vodíku. Proč? Pouze pokud by se člověk cítil dobře při -253 stupních Celsia, byl by vodík ideálním zdrojem energie. K výrobě potraviny neexistuje konkurence.
 
Rostlinný olej jako zásobník energie
Při našich současných rámcových podmínkách lze pohlížet na dosud spíše vedlejší produkt zemědělství naprosto novým pohledem: Rostlinný olej je budoucí zlato zemědělců, neboť získá na významu nejen jako potravina a surovina pro průmysl, nýbrž ve stále větší míře jako nosič energie a palivo. Rostlinný olej je biochemicky uložená sluneční energie nejvyšší hustoty. Od začátku darovala příroda každému semínku porci rostlinného oleje: Je to geniální spouštěcí zařízení k tomu, aby zárodek dokázal při nejrozličnějších okolních podmínkách a naprosto nezávisle na světle a živinách dostat šanci k tvorbě kořenů a výhonků. Dokonce i ve srovnání s pevnou biomasou (dřevo, sláma) a bioplyn 1) představuje rostlinný olej nejhustší formu energie uloženou pomocí fotosyntézy. Rostlinný olej se svou energetickou hustotou umisťuje 9,2 kwh/l přesně mezi Benzín (8,6 kwh/l) a naftu (9,8 kwh/l). Na rozdíl však od benzínu a naftě je rostlinný olej obnovitelný, zcela CO2-neutrální a bez síry, těžkých kovů a radioaktivity. Skládá se pouze z uhlíku (C), vodíku (H) a trocha kyslíku (O) v míře cca. C60H120O6.

 

Současné využití benzínu a nafty představuje loupežnou těžbu vyčerpatelných zdrojů ropy a neprobíhá v koloběhu. Naopak rostlinný olej umožňuje jak regionální tak globální přirozený koloběh. Toto platí především pro otázku CO2.

 

Srovnání vodíku a rostlinného oleje
Již během desetiletí rozšiřují media představu, že vodík je ideální palivo budoucnosti a palivové články všude využitelnou technologii, kterou lze z vodíku vyrábět teplo a elektřinu čistým způsobem. Velmi málo je však slyšet o tom, odkud máme vzít tolik vodíku. Snad ne z fosilního zemního plynu? V takovém případě jsme z hlediska životního prostředí skoro nic nezískali. Snad nejméně špatné řešení by bylo získávat vodík elektrolyticky z vody pomoci elektřiny získané ze solární energie.

 

Mezi vědci se stále více rozšiřuje skepse k skutečné schopnosti využití vodíkové technologie. Hlavní důvody pro to jsou: Fyzikální vlastnosti vodíku jsou na naší planetě při normálním atmosférickém tlaku a teplotě nejnevhodnější jak si lze jen představit. Jako nejmenší prvek je vodík sice lehký avšak extrémně prchlivý: Dokonce difunduje (uniká) i skrz ocelové stěny tlakové nádoby! V plynové formě má v poměru ke svému objemu pouze zanedbatelnou hustotu energie. Avšak dokonce ve zkapalněné a stlačené formě při – 253oC , dosahuje jeho energetická hustota pouze 2,3 kwh/L což je pouze ¼ vůči energetické hustotě rostlinného oleje (9,2 kwh/l) při 20oC ! Navíc k výrobě a zkapalnění 1 litru vodíku je v současné době zapotřebí 3x více dodané energie než k výrobě 1 litru rostlinného oleje. Ve svém souhrnu to znamená, že využití rostlinného oleje jako paliva je z energetického pohledu dvanáct brát výhodnější než využití vodíku.

 

V tabulce 1 je vidět srovnání technologie, která se považuje za optimální – solární-vodíkové-technologie podle 10 parametrů. Výsledek: Pouze při spalování obou nosičů energie je na tom vodík o něco lépe. V případě nedokonalého spalování rostlinného oleje totiž vznikají CH-radikály a Polycyklické aromáty (jako když v kuchyni na pánvičce připálíte olej). Všech ostatních 9 aspektů svědčí zcela jednoznačně ve prospěch technologie s využitím rostlinného oleje.

 

Závěr
V celkové energetické bilanci (včetně skladovací-, dopravní-a plnící) vítězí technologie využití rostlinného oleje vůči vodíkové technologii ze slunce v poměru 1 : 15, což znamená, že ve skutečnosti je rostlinný olej 15 krát efektivnější palivo než vodík.

Parametry  Vodík Rostlinný olej
Těžba/získávání (energetický vstup vztažení na obsah energie v získaném palivu) Elektrolýza 150%
Zkapalnění 30%
Pěstování 12%
Lisování 3%
Skladování a doprava Plyn (tlakové nádoby - difundace) tekutý v ocelových popř. umělohmotných. Kapalina (silně ochlazená).
Metalhydrid (=3 kg/kWh)
Bez spotřeby energie a ztrát
(<0,1 kg/kwh)
Hustota energie 2,3 kWh/litr (tekutý) 9,2 kWh/litr
Náklady 3 €/litr 0,50 €/litr
Doprava H2 - ztráty + riziko Bez problému jednoduchá
Technologie Palivové články, komplexní, drahá Naftový motor (motor na rostlinný olej), kogenerační jednotka. Jednoduchá, ověřená, levná a již používaná
Sociální vliv Vysoce průmyslová centrální (závislá) Zemědělská necentrální (nezávislá)

 

Dosud nevyužitý pěstitelský potenciál rostlinného oleje
Přes obrovskou mnohotvárnost rostlin se moderní lidská společnost při stravování omezuje na velmi omezený výběr rostlin: Pěstují se pouze 120 z celkem 30.000 jedlých rostlin. Z toho sotva 9 druhů je využito právě pro 75% lidské výživy.
Obdobné platí i pro využití olejnatých rostlin: Například v Německu je pěstována pouze řepka (>80%) a vedle olejnatých slunečnic a lnu v množství stojícím za zmínku. Přitom by v Německu bylo možné pěstovat více než 15 druhů olejnatých rostlin, v celé Evropě okolo 50 druhů, celosvětově více než 2000 druhů. Dosud nebyly podnikány skoro žádné pěstitelské snahy, které by byly zaměřeny na využití rostlinného oleje jako nosiče energie. V podstatě lze říci, že kvalitativní potenciál je zcela nevyužit.

 

SRN: Zemědělství by dokázalo pokrýt 45% potřeby nafty z vlastní výroby
Za předpokladu že by se získával rostlinný olej pouze již celkem rozšířené řepky typu 00, která přináší výnos zrna ca. 4 tuny na hektar s obsahem oleje ca. 40%, lze počítat s teoretickým výnosem ca. 1,6 t/ha. Při studeném listování bez extrakce činí výtěžnost cca. 85%, lze proto získat 1,36 t/ha oleje. Jelikož se smí řepka pěstovat pouze každé 4roky na stejné ploše znamenalo by to, že pro řepku smí být využit pouze každý 4. hektar. Z celkem 12 mil. ha zemědělské půdy (polní hospodářství) v Německu by se dalo bez problému ba 3 mil. hektarů pěstovat řepku, která by znamenala 4 mil. tun rostlinného oleje (1,36 t/ha x 3 mil.. Ha) každý rok.

 

Celosvětový potenciál
Z celosvětového pohledu je potenciál rostlinných olejů dokonce i pro současnou potřebu ropy dostatečný. Připustíme-li silně zjednodušený výpočet s pěstováním pouze jedné exemplární rostlinný (z celkem asi 2000 druhů) – palmy olejové v tropech – vypadalo by to následovně.

 

 1. výnosnost olejových palem: 10.000 litrů na hektar a rok = 1 mil. litrů na km2 a rok
 2. celosvětový potřeba nafty 1996 (dle SHELLu) cca. 3.600 miliard litrů
 3. plocha Afriky: 30 mil. km2
 4. plocha všech kontinentů: 136 mil km2
 5. potřebná plocha k pěstování palmy olejnaté: 3,6 x 1012 litrů: 1 x 106 litrů/ km2 = 3,6 x 106 km2 = 3,6 mil. km2

 

Pokud bychom to vztáhli pouze na Afriku znamenalo by to 12 % plochy, celosvětově pak 2,6 %.

 

Samozřejmě nelze vážně požadovat, aby se byla 1/8 plochy Afriky zabrána olejovými palmami již z ekologických a klimatických důvodů. Ovšem každá země na naší planetě může bez problému pěstovat takové olejnaté rostliny na ca. 15% své plochy, kterým se daří ve formě „plevele" (např. Ricinus v tropech, Purgiernuß v sahelské zóně a lžičkový olej ve střední Evropě). V každém případě je potenciál rostlinných olejů o mnoho vyšší než by se zdálo na první pohled. Navíc díky ostatním obnovitelným zdrojům v solárním energetickém mixu a dosud skoro nevyužitým technologiím úspor získáme k dispozici rozsáhlou paletu realizovatelných možností.

 

Konkurence k pěstování potravin?
Řepkové pole není na první pohled vhodné pro další pěstování potravin. Řepka se však výborně hodí jako přípravná plodina a zvyšuje jak obsah humusu v půdě tak výnosy ze sklizně následného osevu obilí bez dodatečného hnojení. Při pěstování řepky vzniká vedle ca. 1000 kg/ha oleje navíc cca. 2000 kg/ha „řepkových koblížků“, což je vynikající bílkoviny obsahující jadrné krmivo pro hovězí dobytek a chov prasat (pozn. Dají se tím krmit i akvarijní rybičky i drůbež a další). Řepkové koblížky lze zpracovat dokonce na potravinu pro lidi.

 

V případě, že budou v budoucnosti nahrazeny současné monokultury smíšenými kulturami, tak nebude existovat konkurence mezi využitím ploch. Například v směsném se pěstuje například obilí se lnem na jednom poli. Výnos lnu ani obilí tím není nijak snížen. Dodatečně se takto dají sklidit 100 litrů lněného oleje a 250 kg vylisovaného lněného koláče z každého hektaru. Sklizeň lze od sebe oddělit zcela bez problému z důvodu rozdílných velikostí semen pomocí sít.

 

Na závěr lze shrnout:
Pěstování olejnatých rostlin potravin nebude mít žádný nebo pouze nepatrný vliv na výrobu potravin. Pěstování olejnatých rostlin se v budoucnu stane integrální součástí polykultury, nebude žádnou konkurencí nýbrž podporou rozumného pěstování potravin.

 

Výhody pro stát?
Kromě obrovského příspěvku ke zlepšení životního prostředí, lokální podpory zemědělské výroby v regionech.
Státy evropské unie jako například Německo dostávají z EU za využívání biopaliv dotace. Proto jsou v Německu celním úřadem evidovány prodeje rostlinného oleje pro palivové účely. Čím více rostlinného oleje bude oficielně spotřebováno jako palivo, tím více dotací stát z EU obdrží. Je otázkou, zda v ČR bude podporován raději monopolistický lobbyismus na kterém tratí všichni a to především spotřebitel a životní prostředí jako dosud a nebo se naše vláda a ministerstva budou inspirovat německým modelem a budou používání rostlinného oleje jako paliva nejen tolerovat nýbrž i podporovat například formou sníženého DPH apod.

 

Použité zdroje:
Prof. Dr. E. Schrimpff
FH Weihenstephan
D-85350 Freising

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací